A tak tu sedím, jsem tu sama
Venku prší, je tma, končí Šabat
A tak tu sedím obklopena lidmi
Cítím se sama víc než kdy jindy
Už nemůžu vstát, neudělám krok
Nevím, který je den, měsíc a rok
Už nemůžu vstát a tak tu jen sedím
Vlastně už nerozeznám, zda sním či bdím
Klepu se celá, to asi zimnice
Myšlenky na popel mých blízkých v rybníce
Klepu se celá, už nechci hrát
Konec hry, vysvobozením je ostnatý drát.
Žádné komentáře:
Okomentovat