Tak vás všechny vítám zpátky po menší pauze. Když jsem se teďka podívala na návštěvnost, bylo trochu vtipné sledovat, jak každým dnem klesá. Tak doufám, že jsem nepřišla o moc čtenářů. Teda, ne že bych jich měla hodně, ale tím spíš 😀
Požehnání (jakékoliv, ne jen na Chanuku) se řekne berachot. Máme jich hrozně moc, ale snadno je poznáte tak, že vždycky začínají slovy "Baruch ata Adonaj Elohinu melech haolam", což znamená něco jako "požehnán buď Hospodine, náš B-hu, králi vesmíru".
V minulém článku jsem zmínila, že behem zapalování svíček na chanukie říkáme dvě požehnání. Vypadá to nějak takhle: Zapálíme šamaš, což je taková pomocná svíčka, držíme jí v ruce a říkáme Baruch ata Adonaj Elohinu melech haolam ašer kidešanu bemicvotav vecivanu lehadlik ner Chanuka. Baruch ata Adonaj Elohinu melech haolam šeasa nisim laavotenu bajamim hahem bizman haze. A potom pomocí šamaše zapálíme ostatní svíčky. Tedy, příslušný počet svíček podle dne, to už je vysvětlené v předchozím článku.
Vím, že to dneska není moc dlouhé, ale nechtěla jsem to míchat s požehnáním před jídlem, o kterém napíšu až jindy 😀
Tak tedy aktualizace speciálně pro Jarku z prvního komentáře (no a vlastně pro všechny, kteří chtějí překlad):
Požehnán buď Hospodine, náš B-hu, králi vesmíru, který jsi nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám, abychom zapalovali Chanukové světlo. Požehnán buď Hospodine, náš B-hu, králi vesmíru, který dělal zázraky v době našich otců.
Žádné komentáře:
Okomentovat