Občas mě na internetu naštvou
antisemité. A já se bohužel naštvu celkem rychle, hlavně když mě někdo
posílá do plynu... To bych pak toho člověka chtěla hrozně moc seřvat a
ideálně mu třeba dát facku. Jenže to se z klávesnice dělá špatně a tak
potřebuju svůj hněv ze sebe dostat jinak. To umím třemi způsoby. První
je cvičení. Zapotím se a vybiju energii. Druhý je kreslení. Prostě
nakreslím něco smutného a ten vztek zmizí. Občas pomáhá i hudba, ale ne
vždy. A někdy to ze sebe dostávám poezií. Myslím, že ta se nejlíp tvoří
když je člověk naštvaný. Nebo aspoň tak vznikla většina té mé. Někdy
jsem zkoušela dělat poezii "jen tak", ale to je hrozně těžké.
Zrovna včera mě na internetu naštval antisemita a skončilo to dvěma krátkýma básničkama složenýma kolem půlnoci.
Troll
Na světě je spoustu zlých lidí
Někteří si do pusy nevidí
A jiní mají radost
Když jejich oběť má zlost
Myslí to však vážně
Nebo trollové mají žně
Když posílají jiné do vlaků
Mířících do koncentráků?
Co ti lidé zaslouží?
Tenhle příklad poslouží:
Troll objeví v úleku
Žlutou hvězdu na triku...
Žídě
Jak vysoko tvůj pes skáče?
Ptá se hoch a druhý hajluje
Opodál malé žídě pláče
Když do bahna maluje
Tahle postava v sukni
To je jeho maminka
Podíval se smutně na ni
Už je to jen vzpomínka
Byla vždy tak milá
A sladká jak jahoda
Když se naposled myla
Netekla ze sprchy voda
Táta už kdysi odešel...
A tak to malé žídě
Někdo na ulici našel
Teď už lépe si žije
Žádné komentáře:
Okomentovat