Dneska jen takový vzpomínkový článek. Jak jsem zálohovala svůj starý blog, tak jsem si své staré články znovu četla. Před asi dvouma rokama jsem napsala článek, kde jsem se mimo jiné zamyslela nad tím, jaký to asi musel být pocit při sametové revoluci cinkat klíčema a tvořit dějiny.
Dneska je tomu přesně rok, co jsem si klíčema na demonstraci zacinkala. Jistě, nebyla to Sametová revoluce, ale jen demoška o asi patnácti tisících lidí na Staromáku, ale i tak to byl celkem zážitek. Bylo to tak hlasité! Nikdy předtím mě ani nenapadlo přemýšlet, jak hlasité to asi bylo... 😀.
Ono vůbec lidi měli nějakou melancholii na tom Staromáku a hráli si na Sametovou revoluci, kromě klíčů i křičeli takový ty typický hesla a tak. A stejně je to zajímavé, že menší demoška má někdy větší šťávu než velká. Václavák jsem si užila, Letnou taky, ale ne tolik a poslední Letná, kde bylo úplně nejvíc lidí, byla taková nějaká divná celá.
Žádné komentáře:
Okomentovat