O samotném svátku už jsem tady psala, takže o jeho původu si můžete přečíst tady. Dnes bych se chtěla v souvislosti s tímto svátkem víc zaměřit na jídlo.
Ve zkratce se nesmí jíst nic kvašeného, což je tradice, která pochází z toho, že židům při cestě z Egypta nestihnul nakvasit chleba. Jenže chytré hlavy, co studovali Tóru přišly s tím, že pravidel je víc. Před začátkem samotného svátku přichází "hledání chamecu". Což je víceméně znamená to, že si doma uklidíte a vysajete ty drobky na koberci 😀. A chamec je to, co se nesmí jíst o Pesach. Jenže to je pořád tohle se nesmí a tamto se nesmí, ale co se teda vlastně může?
No hrozně moc! Typické jsou třeba macesy, ale co na oběd, že? Takové pečené kuře s bramborem to nemůže zkazit. Stačí nepoužívat obiloviny. Respektive je pravidlo, že po 18 minutách, kdy přijdou do styku s vodou jsou chamec. (Nevím, proč zrovna 18 minut). Táta si zamozřejmě nedá pivo, protože to je chamec, ale dá si víno. Vlastně si všichni první večer dáme víno, o tom také napíšu, ale ne tady.
Latkes z červené řepy
Jakoby bramboráky, ale ne z brambor. Zní to zvláštně? Je to mňamka.
Zdroj: https://blog.williams-sonoma.com/
Macesová nádivka
(nebo jak se tomu česky nadává 😀)
Zdroj: https://jamiegeller.com
Macesové tiramisu
A kdejaké další macesové dorty
Zdroj: https://www.myjewishlearning.com
To, co vznikne, když se spatlá med a macesy
Asi to má i název, ale nevím jaký. Ideální snídaně nebo svačina.
Sýrové blintzes
Žádné komentáře:
Okomentovat