Pesach

Pesach je jeden z nejstarších svátků, protože o něm mluví už Exodus. A aby taky ne, když právě ten exodus, tedy vysvobození z Egyptkého zajetí, oslavuje. Trvá osm dní, první dva a poslední dva jsou skutečně svátky, takže vypadají zhruba jako Šabat. Ty dny mezi tím jsou tak půl napůl, že třeba můžeme dělat nějaké věci, které se o Šabatu nesmí, ale třeba během modlitby říkáme víc požehnání a tak různě. Svátek začíná 15. nisanu a končí 22. nisanu. (Myslíte, že se výrobci aut ispirovali názven židovského měsíce nebo to je jen náhoda? 😀)

Každopádně úplnou náhodou nebude to, že se slaví na jaře, stejně jako například Velikonoce. Jak už to tak bývá, jedno náboženství se inspiruje druhým. I před vznikem judaismu lidi věřili v různé věci a oslavovali různé svátky, jako například příchod jara.

A jak se to vlastně povedlo, odejít z otroctví? Adonaj poslal na Egypt 10 ran. Což... mě vlastně přijde trochu nefér, že trpěli všichni obyvatelé Egypta (tedy kromě Židů) jen kvůli faraonově tvrdohlavosti.

Každopádně, nejdřív proměnil vodu v Nilu na krev (co mi to jen připomíná... Už vím, vyprávění jednoho člověka, který utekl z Treblinky, ve své knížce se zmiňuje o nějakém svém příbuzném, který bojoval v první světové a popisuje to takhle: "Pamatuji si jak vypravoval, že když se brodili přes nějakou řeku v Bosně a Hercegovině, místo vody jako by v ní tekla krev. To by prý Mojžíš koukal.")

Pak přišly žáby, které zamořili celý Egypt. Pak ještě komáři a mouchy.

Potom nemoci, mor a neštovice. Tohle mi přijde nefér vůči Egyťanům, proč měli všichni pykat za to, že faraon byl takový, jaký byl, navíc když sám Adonaj zatvrdil jeho srdce?

Krupobití. Zajímavé a takové trochu výjimečné v porovnání s ostatními ranami.

Havěť počtvrté. Tentokrát kobylky.

Devátá rána je vskutku zajímavá. Celý Egypt se ponořil na tři dny do tmy, ale nad židovskými domy bylo světlo.

Nakonec přišlo další umírání. Adonaj se rozhodl pobít vše egyptské prvorozené. Od dobytka až po faraonova syna. To už faraon Židy pustil a nechal je odejít. Ale poslal za nimi vojáky, kteří je dohnali u Rákosového moře (dnes Rudé moře). Židé tak byli v obklíčení, ale zde přichází ten slavný moment, kdy se rozestoupí moře.

Odcházeli ve spěchu, takže jim nestihlo nakynout těsto na chleba, takže ho upekli nekvašený. A jak jinak, stalo se z toho nařízení. O Pesach se nesmí jíst nic kvašeného. Známé jídlo je například maces, což jsou takové placky z vody a mouky.

Chamec je pak to, co se o Pesach nesmí jíst nebo pít, zajímavé je, že chamec můžou být i léky nebo kosmetika. Během svátku nic takového nesmí být v domě, takže se to buď může rozprodat něžidům nebo se to musí spálit. Protože se to stejně nesmí jíst i když už je po svátku.

Ani nevím, jestli jsem se ve článku o pravidlech košer zmiňovala o tom, že se používají dvě sady nádobí, jedna na masitá jídla a druhá na mléčná. Každopádně na Pesach se používá ještě třetí. A nebo se musí to nádobí vykošerovat, což je ale někdy dost složité.

Když už jsem u jídla, prvorození muži drží půst den před Pesachem, což je na památku toho, že Adonaj v Egyptě pobil prvorozené jen Egypťanů, nikoliv Židů.

No, asi stačí. Dotazy? 😊